Sobotní dávka deprese

Lidé tak často, a rádi, říkají „jsi krásná“. Zajímalo by mě, jak moc vážně to ale myslí. Protože já to teda nevidím. Nebo možná ano. Nepřipadám si ošklivá. Jsou tu a tam věci, které bych třeba ráda změnila, chtěla bych, aby byly jiné. Třeba moje špatná pleť, rychle se mastící vlasy anebo těch pár kilo navíc. Ale když to vezmu kolem a kolem – nemám si vlastně moc na co stěžovat. Mohla jsem dopadnout hůř.

Jo, a taky se říká, že fyzická krása není všechno. To samozřejmě vím. A tak se snažím být krásný člověk i zevnitř. Snažím se být milá, ale spravedlivá. Snažím se respektovat jiné, ale zároveň chci říct svůj názor a být upřímná. Prý jsem přátelská, vtipná a umím být sebekritická. Snažím se lidem nedělat nic špatného, pokud tak nečiní oni sami. Prý je to dobře, říkají.

A potom přijdou a ptají se „jak to že je taková pěkná holka pořád sama?“. Dobrá otázka.

Mám ohledně toho teorii. Nebo vlastně dvě. Jedna je ale brána značně povzneseně. Ale začnu tou, co myslím vážně.

Lidi lžou. A já nejsem krásný člověk. Jak fyzicky, tak povahově. A oni neumí být dost upřímní, aby mi to řekli. Možná se bojí mojí reakce. To už nevím. Každopádně – opravdu si myslím, že lidi lžou.

Ovšem ve volných chvílích, kdy sedím třeba s cigaretou nebo skleničkou vína připouštím i druhou variantu a šklebím se.

Třeba jsem tak krásná, že se všichni bojí mého odmítnutí. /prostor pro smích/

Ve finále to možná vyjde ale nastejno. Jsem sama. Sama na své sny. Na své zážitky a vzpomínky. Sama na těžké chvíle.
Sama na život.
Trocha lásky by byla určitě fajn a neuškodila by. Vlastně by se mi docela líbila. Docela dost.

Ale asi nemám nárok na to žádat víc, než už jsem žádala. Jenom mě to tak někdy přepadne a já nad tím musím přemýšlet. To mohu být milovaná jenom, když budu někým jiným, než jsem? Můžu se někomu líbit, jenom když budu mít metr sedmdesát pět a padesát kilo i s postelí? Tělo vylepšené plastickou chirurgií? Budu trávit své mládí vysedáváním po barech a plkáním o nesmyslech? Umřeli už snad všichni gentlemani a chlapi se zájmem o normální slečnu?

Možná si věci jenom moc beru a tlačím na pilu. Ale věřte mi – skoro jednadvacet let mi je smutno. A já nevím, jak dlouho ještě to smutno budu zvládat. Už teď s tím mám obrovské problémy.

My zombie apocalypse playlist.

Při úklidu v PC jsem narazila na takový obrázek, který jsem si uložila už ani nevím kdy a přišlo mi fajn to zkusit. Celkem jsem se u toho zasmála. Jedná se o řetězák s písničkami, které budou provázet zombie apokalypsu. Necháte náhodně přehrát v přehrávači jednotlivé songy a... uvidíte co vám výjde ;).

U mě to bylo tohle...

1. První song je hlavním pro celou apokalypsu. Queen - Show must go on.
2. Druhý song bude hrát, když zabiješ svého prvního zombíka. Die Happy - Gimme Gimme
3. Třetí song - útěk před stádem. Holki - Pro mámu (:DDD)
4. Čtvrtý song - když budeš muset zabít toho koho miluješ. Die Happy - Still love you
5. Pátý song - když najdeš skupinu přeživších. Kabát - Burlaci na Volze
6. Šestý song - když najdeš novou lásku. Spice Girls - Wannabe
7. Sedmý song - když budeš muset udělat konečné rozhodnutí. Nightwish - While your lips are still red
8. Osmý song - když si budeš myslet, že přežiješ všechno. Die Ärzte - Allein
9. Devátý song - když objevíš na svém těle kousnutí zombíka. Girlschool - Race with the devil
10. Desátý song - tvůj finální song. Lady Gaga - Americano

 Vidím že moje zombie apokalypsa bude prostě... vtipná :D. 

hey Vienna, you were A M A Z I N G !

Ono to bude znít jako strašné klišé, ale myslím že můj život nabral jistý směr. Nevím přesně jaký, co přesně to znamená, jak to dopadne atd., ale vím že teď svůj život můžu dělit na dvě části - život před Vídní a život po ní. Protože už teď vím že to bude jiné. 

Pauli mi umožnila splnit mi jeden můj velký sen a zároveň třetí bod mého 101 goals seznamu, tedy to jenom z části, ale řekla bych že z té největší možné! 

Společně jsme vyrazily do Vídně na koncert Black Veil Brides!

Ach bože! Já nemůžu uvěřit, že jsem tam vážně byla! V sobě mám tolik dojmů, tolik myšlenek, tolik zážítků, tolik... všeho. Jsem toho plná, nevím kde dřív začít ani jak to pořádně napsat. Možná to ani nemá cenu psát - pokud jste stejní hudební fanoušci a fanatici jako já, tak určitě znáte tu eufórii, když si splníte sen, když si koupíte lístek a držíte ho v rukou, když stojíte před halou, tlačenice ani mráz nebo naopak nesnesitelný vedro neexistují, protože vás od vaších oblíbenců dělí jenom několik desítek metrů. Nejsou tu žádní lidi, není tu nepříznivé počasí. Je tu jenom to, co vy sami chcete. A pak to přijde - ten sen ač se realizoval od první chvíle je najednou skutečností.
První myšlenka co mi včera bleskla hlavou byla, a to když jsem viděla CCho (bubeník BVB) stát ještě v backstage, "bože, oni jsou vážně živý" :DDD. Je to šílený, připadám si jako bych měla zase 13, možná jsem tím omládla. Nedivila bych se - nabilo mě to obrovskou energií!

Nemohla jsem skoro dýchat. Lidi se šíleně tlačili, a vím že to je v kotli normální, bylo to vážně... něco. Ale já jsem prostě nemohla odejít! Nemohla jsem odejít kvůli nim. Nakonec jsem si našla svůj plácek. Druhá řada, hned u pódia na boku. Viděla jsem fantasticky, měla je všechny téměř na dosah ruky. Krásně mi pózovali na fotkách, usmívali se, dávali do svého projevu veškerou energii. Není nic krásnějšího než vidět ty, které obdivujete jak to za co je obdivujete dělají pořádně. S entuziasmem, láskou, úsměvem na rtech a s citem.

Podělím se s vámi o fotky. Na to že jsou focené telefonem, se musím pochválit, jsou vážně dobré. Mám na telefony dobrou ruku hold :D. 

 Po koncertě jsme nespěchaly, člověk nikdy neví co přijde. Vyplatilo se to. MÁM ASHOVO TRSÁTKO!!! Tu radost si nedokážete představit! Skákala jsem metr do výšky :D, jak bych neměla ani bolavý koleno :D. A pak se moje radost ještě zvětšila. U šatny stáli kluci z Heavens Blasement - jedna z předkapel BVB. Tak jsem neodolala pokušení a šla se s každým vyfotit :). Tady už kvalita fotek klesá, to víte - moc lidí okolo a všichni do vás strkaj.

Z šatny jsem si vzala kabat a... udělala si radost - koupila si tričko náramek.

+ tady je i trsátko! ♥ Nejkrásnější na světě! :D

a... to nejlepší na závěr. Takhle jsme si vyšly s Pauli vem, šly si koupit pití, narazily na dvě slovenky, se kterýma jsme se bavily už před koncertem a pak jsme na zkoušku si šly stoupnout před vjezd kde měli kluci tour bus. A hele...

... mám fotku s JINXXEM! 

Musím vám říct, že je to opravdu neskutečně kouzelný člověk! Neskutečně milý, vděčný za svoje fanoušky, laskavý - gentleman prostě. Je to člověk, kterého bych chtěla za svého kamaráda. Neskutečně krásná osobnost! 

Moje vídeňské dobrodružství prostě bylo... jedinečné. Neopakovatelné. Myslím že to byl jistý milník v mém životě. Já se prostě cítím nabitá energií, plná klidu a připravena ke všemu. 

PS: Zanechalo ve vás taky někdy něco takového stejný pocit?

meanwhile when I live...

Taky znáte takový to období jak je vám nejvíc dobře, užíváte si, všechny starosti jsou pryč, všichni jsou úžasní a vy si nemáte na co stěžovat..?
A taky se vám stává, že hned potom jako by někdo luknul prsty a všechno je přesně naopak? Všechno se na vás valí, nevíte co dřív, je vám ze všeho akorát špatně atd. ..? Hnus co? Tohle přesně teď nějak zažívám.

Přežívám nějak... jako dospělý člověk, v každodenním světě, v kruté realitě a... sám. No co vám budu povídat - je to hnus a jediný, kdo mi od toho může pomoct jsem já sama. Jak se říká - každý svého štěstí strůjce. Jenomže... ono ne vždycky to prostě jde.

Co chci ale říct je, že i když je špatně, může být ještě hůř. A vlastně k tomu stačí úplně maličko - třeba jako, že vám vaši kamarádi začnou dělat scény. Takový ty žabomyší války/hádky o ničem a pro nic, víte. Jsou akorát neskutečně vysilující - jinej efekt to nemá. Zajímalo by mě, proč tyhle války/hádky přicházejí na scénu s děsivě pravidelnou přesností, a v 90% případů, jen v tom špatném období, kdy jste zralí jenom na to se zahrabat někam hodně hluboko, nasadit si sluchátka a vypnout svět? Nemělo by to být naopak? Že právě v tom špatném by mělo být malinké světýlko toho dobrého? A třeba naopak? Já to vážně nechápu, nerozumím tomu a neskutečně mě to... frustruje.

PS: Jestli na to máte radu, sem s tím. Díky.

whats new?

Zdravím, náhodou jsem šla kolem a tak mě napadlo se u sebe doma zase zastavit. Moc toho tedy nepřináším, protože celá momentální doba se točí kolem kapely, školy a hledání práce. A taky kolem špatného období mezi mnou a mými kamarády, ale to není nic o čem bych chtěla mluvit. Spíš to jenom zmínit. Nemyslím si, že bych se musela obhajovat, ale stejně to zmiňuju. Ale cože je nového..?

1. Nesnáším tu školu! K smrti mě nudí! Hlavně němčina - vyčerpává mě a ani se mi nechce bojovat nějak za zlepšení. Bohužel... byl to krok vedle. Ale to se prý spoustě lidí po maturitě stává. Vlastně se ani nedivím. O svém životě mám jakousi představu a na "záložní" plán jsem nějak neměla čas myslet x). 
2. Na druhou stranu - ač mě nudí studium a samotná škola, tak lidi v ní ani omylem! Slečny němčinářky a chlapci historici - neskutečně super lidé :). Hlavně s klukama je sranda. Posezení po páteční večerní přednášce už je taková tradice. Aby ne - hospoda je hned vedle školy! :D 
3. S Jevells jsme se na zimu stěhovaly do nové zkušebny. No... nové. Prostě jiné. Zkoušíme teď s Tchořema a je to tam fajn. 
4. Když se vrátím ještě k té škole - hledám práci. Ano, chci ze školy odejít a tak si hledám práci. Zatím bohužel bez úspěchu. Nějak nechápu ten systém, že si firma vypíše inzerát a poté lidém ani neodepíše na e-maily. Ale tak prý je to normální. Nevím teda co na tom je normální, ale bylo mi řečeno že to tak prostě je. OK. 
5. Děcka - JEDU DO VÍDNĚ NA BLACK VEIL BRIDES! Díky skvělému člověku, který mi to uskutečnil! A já umím být vděčná, takže tuhle "půjčku" splatím.
   Ale zase... netěším se. RADŠI! :D Posledně to totiž nedopadlo nijak, takže to radši... moc neřeším, jinak bych se už asi zbláznila. Tenkrát v dubnu jsem se málem zhroutila (OK, nebylo to jen o BVB, ale rozhodně to mému stavu nepřispělo).

 TOPka současný doby: 

1. TOP pořad/y: 4. série The Walking Dead, 2. série The Carrie Diaries, 7. série The Big Bang Theory, nevím která řada Prostřeno!  
2. TOP film/y: Dobrodružství Rabína Jacoba, The Hunger Games 
3. TOP song/y: Openingy z anime Hakuoki Shinsengumi Kitan, Zaz - Je veux, Europe - Carrie, Mötley Crüe - If I die tomorrow, One Direction - What makes you beautiful :D.
4. TOP činost/i: spánek, spánek, spánek, spánek... jo a spánek.
5. TOP čtení: Letters from Home - povídka twc, pardon :D.

my life in photos.

Čím žiju :)

♥

Porno pro dnešní večer! Lotus pomazánka a Family Jewels. Co víc si přát...

Jednou takhle pracovní schůzka s Frukko :)

Dárečky od Pauli a prostě Purdy! :D ♥

Večer ze kterého je mi ještě dneska špatně...

Vykopávky s maminkou...

Nostalgie jednou s Myky

Nejoblíbenější z nejoblíbenějších knížek současnosti!

Lidi jsou zlý.

Zlý a závistivý. Nesnesitelní a hnusní.
Samozřejmě že to vím už dávno. A vlastně jsem taková byla taky. Snažím se ale být lepší. Jenomže lidi se chtějí vrtat v minulosti. Fascinuje mě však ta neskutečná drzost - předhazují vám nedostatky, prohřešky a špatné vlastnosti pod rouškou anonymity a připadají si jako velcí hrdinové. Nejvíce mě potom baví takový, kteří mi vyčítají, že prý lidem neříkám věci přímo, že jsem srab a tak dále (mohla bych citovat ze svého ask.fm).
Nepřipadá vám to stejně ironické? Sám autor má zřejmě s tímhle neřešitelný problém, ale poukazuje na to u jiných lidí. Je mi z toho maximálně tak smutno a musím nad tím jenom vrtět hlavou x).